← Články

Bezpečná komunikace s klientem: co říká zákon

Bezpečná komunikace advokáta s klientem se opírá o tři předpisy: povinnost mlčenlivosti, GDPR a AML. Žádný z nich advokátovi nepředepisuje konkrétní nástroj. Všechny tři ale chtějí, aby dokázal odůvodnit, proč si zvolil právě ten svůj.

Tři vrstvy regulace v kostce

Povinnost zachovávat mlčenlivost vznikla v době, kdy komunikace spočívala hlavně v osobních setkáních. Dnes advokát s klientem komunikuje téměř výhradně e-mailem, telefonem, přes sdílený disk nebo messenger. Na tuto komunikaci přitom nedopadá jedno pravidlo, ale tři vrstvy regulace, které se překrývají a platí současně.

VrstvaCo chráníKdyKdo vymáhá
Mlčenlivost advokáta Jakoukoli informaci získanou při poskytování právních služeb Vždy Česká advokátní komora (kárné řízení)
GDPR Osobní údaje Prakticky vždy – jméno klienta je osobní údaj Úřad pro ochranu osobních údajů
AML Doklady totožnosti, původ peněz, údaje o transakci Jen u vybraných činností Česká advokátní komora (kontrola), Finanční analytický úřad

Každá vrstva má vlastní logiku, vlastní úřad a vlastní sankce. Proto stojí za to vzít je jednotlivě.

Povinnost mlčenlivosti advokáta: nejstarší a nejpřísnější pravidlo

Mlčenlivost advokáta byla součástí profesní etiky dávno před vznikem jakékoli digitální regulace. Vztahuje se na všechno, co se advokát dozví v souvislosti s poskytováním právních služeb – nejen na osobní údaje ve smyslu GDPR.

To je zásadní rozdíl. Mlčenlivost chrání i informace, které vůbec nejsou osobním údajem – například obsah smlouvy mezi dvěma společnostmi, strategii v obchodním sporu nebo samotnou existenci vztahu advokát–klient. Pokud kancelář prozradí, že určitá osoba konzultuje trestního advokáta, jde o porušení mlčenlivosti, i když neunikl jediný další údaj.

  • Právní základ: § 21 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Výjimky jsou úzké: typicky zproštění mlčenlivosti klientem nebo případy, kdy jiný předpis ukládá oznamovací povinnost – například AML. Kdo všechno je mlčenlivostí vázán a kdy neplatí, rozebírá článek mlčenlivost advokáta.
  • Důvěrnost komunikace: Zákon navíc výslovně stanoví, že obsah komunikace advokáta s klientem je důvěrný (§ 3a zákona o advokacii). Pokud se taková informace nachází u jiné osoby než advokáta, musí být jako důvěrná výslovně označena.
  • Koho se týká: Nejen advokáta. Povinnost mlčenlivosti se vztahuje i na jeho zaměstnance a další osoby, které se na poskytování právních služeb podílejí, a přiměřeně i na advokátní koncipienty (§ 21 odst. 9 a § 39 zákona o advokacii). Advokát přitom odpovídá za to, že ji dodržují.
  • Na kanálu záleží, i když ho zákon nejmenuje. Zákon neřeší, zda je e-mail bezpečný. Porušením je samotné vyzrazení informace, ne způsob, jakým k němu došlo. Volba kanálu ale rozhoduje o tom, jak vysoké je riziko, že k vyzrazení dojde.

GDPR a advokát: čl. 32

Druhou vrstvou je GDPR (nařízení EU 2016/679). Platí nezávisle na mlčenlivosti a vztahuje se na osobní údaje bez ohledu na to, kdo je zpracovává – advokát, e-shop nebo obec.

Advokátní komunikace osobní údaje obsahuje prakticky vždy. Často jde i o údaje se zvýšenou ochranou: údaje o zdravotním stavu patří mezi zvláštní kategorie podle čl. 9, údaje o trestných činech mají samostatný režim podle čl. 10. Citlivé jsou ale i majetkové poměry nebo rodinné spory, přestože je GDPR do zvláštních kategorií neřadí.

Co říká čl. 32? Správce a zpracovatel mají povinnost provést „vhodná technická a organizační opatření, aby zajistili úroveň zabezpečení odpovídající danému riziku“. Konkrétní nástroj nepředepisuje. Mezi příklady vhodných opatření ale výslovně uvádí pseudonymizaci a šifrování osobních údajů.

  • Přiměřenost je past, ne úleva. Chybí-li konkrétní příkaz, kancelář snadno usoudí, že současný stav „asi stačí“. Jenže citlivost právních dat je vysoká ze své podstaty – rodinné spory, trestní obhajoba, insolvence, obchodní tajemství. Laťka přiměřených opatření je proto u advokacie výš než u běžné firemní korespondence.
  • Velikost kanceláře nerozhoduje. Advokát se dvěma zaměstnanci má stejnou povinnost jako velká kancelář. Riziko určuje citlivost dat, ne počet lidí, kteří s nimi pracují.
  • Princip odpovědnosti (accountability). Podle čl. 5 odst. 2 a čl. 24 GDPR nestačí mít nějaká opatření. Advokát musí umět doložit, že je zvolil vědomě, na základě posouzení rizika. Při kontrole ÚOOÚ je slabým místem zpravidla chybějící zdůvodnění, ne samotná volba nástroje.

AML a advokát

Třetí vrstvou je zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML). Neplatí pro každou advokátní činnost, jen pro vybrané úkony – typicky:

  • koupě a prodej nemovitostí,
  • převod obchodního podílu, zakládání a správa obchodních společností,
  • správa majetku, peněz nebo cenných papírů klienta,
  • advokátní úschova.

Pro komunikaci je AML důležité z jiného důvodu než mlčenlivost a GDPR. Přináší povinnost identifikace a kontroly klienta (KYC), a tedy přenos kopií dokladů totožnosti, informací o zdroji peněz a o transakci. Doklad totožnosti v kombinaci s údaji o transakci je citlivější než každý z těchto údajů zvlášť – a přesně tahle kombinace je ideálním materiálem pro podvod nebo krádež identity. Doklady z identifikace musí advokát navíc uchovávat po dobu deseti let. Nestačí je tedy jednou bezpečně přijmout, musí být bezpečně i uložené.

Podezřelý obchod advokát neoznamuje přímo Finančnímu analytickému úřadu, ale prostřednictvím České advokátní komory (§ 27 odst. 3 zákona č. 253/2008 Sb.).

Je šifrování ze zákona povinné? Ne. Ale zkuste to vysvětlit úřadu.

Výslovně ne. Žádný ze tří předpisů neříká „musíte šifrovat“. To ale neznamená, že šifrování je volitelný nadstandard.

  • GDPR šifrování jmenuje. Čl. 32 ho uvádí jako příklad vhodného opatření. Kdo šifrovat nebude, musí umět vysvětlit, čím riziko pokryl jinak.
  • Šifrování mění následky incidentu. Pokud uniknou data zašifrovaná tak, že jsou pro útočníka nečitelná, GDPR nevyžaduje informovat dotčené osoby (čl. 34 odst. 3 písm. a). Ohlášení ÚOOÚ do 72 hodin (čl. 33) se posuzuje samostatně. Rozdíl je v tom, jestli píšete dopis všem klientům, nebo interní záznam.
  • Šifrování není jen jedno. Běžný e-mail je šifrovaný jen na cestě mezi servery (TLS); na serverech leží čitelný. Obsah před každým kromě odesílatele a příjemce chrání jen koncové šifrování (end-to-end).

U citlivých právních dat je proto šifrování nejsnáze obhajitelnou odpovědí na požadavek „přiměřeně riziku“.

Co z toho plyne v praxi

Tři vrstvy se sčítají, nevylučují. Jeden únik komunikace může současně porušit mlčenlivost, GDPR i (u vybraných úkonů) AML. Každá vrstva má vlastní vymáhací orgán a vlastní sankce – čtyři paralelní roviny odpovědnosti popisuje článek únik dat z advokátní kanceláře.

Jak se typické situace posuzují:

SituaceVyžaduje zákon konkrétní postup?Standard v praxi
Smlouva s osobními údaji e-mailem Ne výslovně Šifrovaný kanál nebo šifrovaná příloha
Telefonát o citlivé věci Ne výslovně Ověřit identitu volajícího
Doklady k AML identifikaci Ano – povinnost
identifikace (KYC)
Zabezpečený přenos a bezpečné uložení po celou dobu uchovávání
SMS nebo WhatsApp s klientem Ne výslovně Nepoužívat pro citlivé věci, riziko je srovnatelné s e-mailem
Sdílený odkaz na cloudový disk Ne výslovně Přístup jen pro konkrétní osoby, žádné veřejné odkazy

Tabulka ukazuje opakující se vzorec: zákon jen zřídka říká „udělejte to přesně takto“. Téměř vždy jde o to, co je přiměřené riziku. A tento standard v čase roste, protože roste sofistikovanost útoků i citlivost dat, se kterými advokáti pracují.

Tři časté omyly. Všechny stojí na slově „asi“.

1. „Mám PDF s heslem, to asi stačí.“ Pokud heslo pošlete stejným e-mailovým vláknem nebo dokonce ve stejném e-mailu, ochrana je iluzorní. Kdo má přístup k jednomu, má přístup i k druhému.

2. „E-mail je šifrovaný přes TLS, takže je to asi v pořádku.“ TLS chrání přenos mezi poštovními servery, ne obsah zprávy. Na serveru odesílatele, příjemce i případného zprostředkovatele je zpráva čitelná. Podrobně v článku proč neposílat citlivá data e-mailem.

3. „Malá kancelář asi není zajímavý cíl.“ Riziko neurčuje velikost kanceláře, ale citlivost dat. Malá kancelář zaměřená na rodinné nebo trestní právo může pracovat s citlivějšími údaji než velká korporátní firma. Zákon výjimku pro malé subjekty nezná.

Zákon tedy neříká, jaký nástroj použít. Velmi přesně ale říká, kdo ponese následky, když informace unikne.

Praktické řešení

Všechny tři vrstvy mají společného jmenovatele: kontrolu nad tím, kdo a kdy vidí dokumenty klienta. Pokud ji chcete mít doložitelnou, podívejte se na Qaxu: zamčený deal room pro advokáty a poradce, kde má každá věc vlastní místnost s chatem, úkoly a dokumenty. Přístup je vázaný na pozvanou osobu a její klíč, verze mají časové razítko a historii. Klient nic neinstaluje. 

A obsah nevidíme – nemáme klíč, takže ho nemůžeme vydat ani na žádost. Což je přesně ta věta, kterou chcete mít v odůvodnění.

Qaxa

Odůvodnění, které se nemusí psát. Stačí ho mít.

Založte místnost a pozvěte klienta. Obě strany pracují zdarma, nic se neinstaluje a klíč k obsahu máte jen vy.

Bez karty, bez obchodníka. Tarif Free bez časového limitu.

Na co se advokáti ptají dál

Musí advokát dodržovat mlčenlivost i GDPR současně?

Ano. Jde o dva nezávislé právní režimy. Splnění jednoho neznamená splnění druhého.

Vztahuje se mlčenlivost i na koncipienty a asistentky?

Ano. Povinnost mlčenlivosti se vztahuje i na zaměstnance advokáta a přiměřeně na koncipienty; advokát odpovídá za to, že ji dodržují.

Musí mít advokátní kancelář písemnou bezpečnostní politiku?

Zákon konkrétní formu nepředepisuje. Z principu odpovědnosti (čl. 5 odst. 2 a čl. 24 GDPR) ale plyne, že kancelář musí umět zvolená opatření doložit – a písemná politika je nejjednodušší způsob.

Musí mít advokát pověřence pro ochranu osobních údajů (DPO)?

Zpravidla ne. Podle čl. 37 GDPR je pověřenec povinný mimo jiné tehdy, když hlavní činnost spočívá v rozsáhlém zpracování zvláštních kategorií údajů nebo údajů o trestných činech. Zpracování údajů klientů jednotlivým advokátem se za rozsáhlé nepovažuje (bod 91 odůvodnění GDPR). U velkých kanceláří je třeba posoudit individuálně.

Platí tato pravidla i pro komunikaci s protistranou nebo soudem?

Ne ve stejné podobě. Komunikace se soudem má vlastní režim (datové schránky, elektronické podání). Na komunikaci s protistranou se mlčenlivost vztahuje stejně – advokát nesmí protistraně vyzradit nic, co se dozvěděl od klienta. GDPR platí, pokud komunikace obsahuje osobní údaje.

Co když klient sám pošle citlivá data nešifrovaným e-mailem?

Odpovědnost advokáta jako správce osobních údajů se tím nesnižuje. Doporučenou praxí je klienta vždy upozornit a nabídnout mu bezpečnější kanál.

Je šifrování e-mailu povinné?

Ne výslovně. GDPR však šifrování uvádí jako příklad vhodného opatření a u citlivých právních dat je nejsnáze obhajitelnou volbou. 

Právní předpisy

Česká republika

Slovensko

Pro slovenské advokáty: Slovenská úprava má stejnou strukturu. Povinnost mlčenlivosti upravuje zákon č. 586/2003 Z. z. o advokácii a vymáhá ji Slovenská advokátska komora. GDPR platí ve stejném znění, dozor vykonává Úrad na ochranu osobných údajov SR. AML upravuje zákon č. 297/2008 Z. z. 

  • ·10 min čtení

    Proč Qaxa nemá „Zapomenuté heslo“

    Znáte to: vrátíte se z delší dovolené a najednou si nemůžete vzpomenout na heslo. Většina aplikací má známou záchrannou síť — tlačítko „Zapomenuté heslo“, které vás dostane dovnitř. Na přihlašovací obrazovce Qaxy takové tlačítko nenajdete. Nové heslo si sice nastavit můžete, k šifrovanému obsahu vás ale pustí jen váš klíč. A ten máte jenom vy. My ne.

  • ·6 min čtení

    Co je PGP šifrování

    Mnoho aplikací tvrdí, že jsou vaše data v bezpečí. Málokterá už dodá, že klíč od nich má i ona. Qaxa šifruje zprávy, dokumenty, zkrátka celý deal, pomocí end-to-end šifrování. PGP šifrování jsme nevybrali, protože je v módě. Vybrali jsme ho, protože je spolehlivé.

  • ·9 min čtení

    Riziko nešifrovaných dat v éře umělé inteligence

    Každý citlivý dokument sdílený bez šifrování představuje riziko. Může to být ukradené heslo, chybný adresát, špatně nastavený odkaz nebo taky chyba v softwaru. S nástupem umělé inteligence se právě chyby v kódu odhalují rychleji, než je kdokoli stíhá opravovat. Nejde tedy o to, jestli se nějaká díra objeví. Jde o to, co díky ní útočník najde.